Není na světě bylina, aby na něco nebyla IV

A už je tu poslední část našeho malého cyklu o užitečnosti látek, které obsahují léčivé byliny.

Flavonoidy

zpevňují cévy, mají regenerační schopnosti a příznivý vliv při onemocněních kardiovaskulárního systému. Řadí se i mezi silné antioxidanty. Nejvíce se vyskytují v ovocných plodech, ale i v šalvěji, rozmarýnu a dalších bylinkách. K nejznámějším flavonoidům patří například rutin, ten je ponejvíce obsažen v borůvkách. Anebo hesperidin, jenž je součástí citrusů, a také citrin, který se nachází v nahořklé bílé kůře citrusových plodů. Dále jsou flavonoidy obsaženy v černém rybízu, ostružinách a malinách, v aronii a v modrých plodech vinné révy (v červeném víně) a v plodech acai. Flavonoidy jsou rovněž součástí oliv a olivového oleje či lékořice a kakaa.

 Enzymy

jedná se o bílkoviny (proteiny), které mají na starosti urychlování chemických reakcí v našem těle čili zrychlují metabolismus. Nezbytné jsou pro funkci jater, trávení (tedy přeměna jídla na energii), ale i jiné procesy v organismu. Pomáhají při dýchání, tvorbě svalstva, podporují nervové funkce a dokáží organismus zbavovat toxinů, podílí se na správné srážlivosti krve i obraně organismu proti infekci. Enzymů jsou v těle tisíce a každý z nich má svoji samostatnou funkci. Organismus enzymy produkuje, některé se však dodávají i stravou a výživovými doplňky. K nejznámějším enzymům patří proteáza (štěpí bílkoviny na aminokyseliny), lipáza (štěpí tuky na mastné kyseliny), karbohydráza (štěpí sacharidy na cukry). Má-li člověk nedostatek nebo nerovnováhu enzymů, může trpět různými chorobami. Zdrojem enzymů je mladý zelený ječmen, bromelin v ananasu či papain v papáje. Častou složkou enzymů jsou i koenzymy, které nejsou bílkovinnou látkou, ale spíš modifikovaným vitamínem C. Mnoho enzymů a koenzymů obsahuje včelí úlový pyl.

Rostlinné oleje a tuky

rostlinné tuky zpravidla označujeme jako oleje, neboť se většinou získávají lisováním ze semen rostlin. Liší se od sebe obsahem nasycených a nenasycených mastných kyselin. K nejznámějším rostlinným olejům, používaným ve stravování, patří olej slunečnicový, olivový, avokádový, olej z dýňových nebo lněných semínek, anebo i z ořechů. Dále třeba olej levandulový, eukalyptový, sezamový, kajeputový (Malaleuca) nebo hřebíčkový olej poslouží při masážích či bolestech. Silná vůně mátového, eukalyptového a rozmarýnového oleje pomáhá při rýmou ucpaném nosu, anebo prospívá při masáži spánků, když vás trápí migréna. Oleje s větším obsahem nenasycených mastných kyselin se používají jen za studena, neboť působením tepla (tedy tepelným zpracováním) se nenasycené mastné kyseliny rozkládají a mění na volné radikály, které škodí lidskému organismu. Dokáží narušovat buněčné membrány, poškozovat DNA a bílkoviny, což by mohla být cesta ke vzniku rakoviny.

Alkanoidy

vytvářejí se v rostlinách, kde mají většinou ochranou funkci. Na živočichy působí často jako jedy – alkaloidy kurarové, námelové, opiové. Mnohé z nich jsou však pro lidstvo velice důležité, neboť se využívají ve farmacii při výrobě léků proti bolesti, kašli či malárii; mezi poměrně prospěšné alkanoidy se řadí kofein, který povzbuzuje nervovou soustavu a srdeční činnost.

A co říci závěrem? Příroda a léčivé rostliny jsou přítelem každého z nás. Kdo se naučí využívat ve svůj prospěch jejich mocnou sílu, rozhodně neprohloupí.